Říká se, že jednodušší je postavit nový dům než zrekonstruovat starý. Rekonstrukce rodinných domů mají svá úskalí a specifika, zvláště pokud chcete dosáhnout energetického standardu a komfortu hodného současnosti. Jak se na věc dívá architekt Jakub Mikula z ateliéru VIZE?
Kdy je rekonstrukce rodinného domu potřebná, kdy se vyplatí a co jí lze získat?
Kromě nutných případů, kdy se rekonstrukcí zamezí chátrání stavby, je nutná i tehdy, když stavba vykazuje provozní nedostatky, případně chce-li majitel zvýšit uživatelský komfort. Vyplatí se u starých a nezateplených budov, kde lze výměnou oken a zateplením násobně snížit náklady na topení. Hloubková rekonstrukce je ekonomicky a časově náročná, ne vždy návratná, ale přínosem pro majitele může být to, že získá bydlení ve stejné, možná dokonce vyšší kvalitě než v novostavbě.
Platná legislativa od letošního roku vyžaduje navrhovat novostavby v energetické třídě A0. Je nutné dosáhnout tohoto standardu i při rekonstrukcích?
Při rekonstrukcích se dosažení konkrétní energetické třídy nevyžaduje. Toto rozhodnutí závisí na ekonomické síle stavebníka a jeho nárokech na kvalitu vnitřního prostředí. Rekonstrukce do pasivního standardu, respektive podle naší legislativy do energetické třídy A0 nebo rekonstrukce budovy, která nevykazuje vážné nedostatky, je více o zvýšení uživatelského komfortu než o ekonomické návratnosti.
V čem jsou specifika rekonstrukce do energetické třídy A0, respektive do pasivního standardu?
V první řadě je důležité najít architekta/ projektanta, který rozumí technickým řešením potřebným pro energeticky úspornou stavbu. Návrh by měl být totiž efektivní nejen energeticky, ale i ekonomicky. V obou kategoriích je zároveň nutné počítat se vzduchotechnikou s rekuperací. Ta může být v závislosti na prostorových možnostech rekonstruované stavby centrální nebo decentrální. Dále je zapotřebí zateplení podlahy, stěn a střechy v dostatečné tloušťce (ta se určí výpočtem), kvalitní okna s izolačním trojsklem a ekologický zdroj tepla.
Pasivní standard navíc klade důraz na eliminaci tepelných mostů a vzduchotěsnost stavby. Zde bych podotkl, že není pravdou, že stavba má „dýchat“. Tak jako člověk nedýchá kůží, ale plícemi, stavba nedýchá fasádou, ale vzduchotechnickou jednotkou, která do interiéru neustále dodává čerstvý vzduch. Vzduchotěsnost stavby zabraňuje vnikání vlhkosti z interiéru do stěn a střechy, eliminuje úniky tepla a výrazně přispívá k delší životnosti materiálů.
S čím vším by měli lidé při rekonstrukci rodinného domu počítat a jaké změny by měly zvážit?
Nejslabší částí obvodového pláště staveb jsou obvykle okna. Jejich výměna za kvalitní nová okna s dostatečnou stavební hloubkou, izolačním trojsklem a ideálně i teplým distančním rámečkem by měla být samozřejmostí. Dále je zapotřebí posouzení stavu konstrukcí. Zejména jsou-li na nich viditelné známky vlhkosti nebo plísní, případně trhliny, je nutno přizvat odborníka, který určí příčiny těchto poruch a navrhne způsob, jak je při rekonstrukci odstranit. Když stavba takové defekty nevykazuje, je vhodné zaměřit se na zateplení základových pásů (alespoň do nezamrzající hloubky) a soklu, fasády a samozřejmě střechy. Pokud se rekonstruuje i interiér, je třeba zvážit i zateplení podlahy přízemí. Výměna starého zdroje tepla za nový, efektivní a ekologický, se díky úsporám na topení, kterých bude dosaženo zateplením, vrátí do několika let.
Jak přesně lze určit rozsah stavebních prací? Jakou časovou a finanční rezervu je třeba si nechat?
Kompletní rekonstrukce je v porovnání s novostavbou trošku kočka v pytli. Předem totiž nelze odhadnout, co všechno se na stavbě odhalí po zahájení stavebních prací. Z tohoto hlediska je problematické přesně určit předpokládaný rozsah prací – ať už časově, nebo ekonomicky. Přesto se vyplatí obětovat trochu více času projektové přípravě, protože výsledek může být velmi dobrý. Čím podrobnější je projektová dokumentace, tím přesněji lze zpracovat i rozpočet dané stavby. Samozřejmě vždy existuje riziko, že během rekonstrukce se budou muset některé věci modifikovat a změnit i oproti projektu. Proto si netroufám odhadovat rezervy obecně, každá stavba je totiž jiná. Avšak po dokončení projektové dokumentace by měly být alespoň alespoň stanoveny potřebné rezervy.
