Živý plot kolem pozemku působí jistě elegantněji než dvoumetrová betonová zeď. Vyžaduje sice více péče, ale odvděčí se vám nejen krásou, ale i zdravějším prostředím na zahradě. Vytvoří také malý ekosystém, ve kterém najdou útočiště ptáci a drobní savci, například ježci. Víte, které z našich původních druhů jsou ideálními kandidáty na vytvoření krásného živého plotu?
Tis obyčejný
Dlouhověký stálezelený strom či keř, který byl v keltské kultuře uctíván jako strom věčného života a bojovníků.
Rozvětvený keř nebo strom vysoký 2 až 17 m se dožívá věku i více
1 000 let. Kvete v březnu až dubnu, plodem je jasně červená semenná bobule se skleničkovitým šourkem, který je jedinou nejedovatou částí rostliny. To však už neplatí pro semeno – plod se tedy teoreticky dá jíst, ale semeno se nesmí rozkousat, ideální je vybrat jej ještě před konzumací. V některých zemích se z šourku vyrábí alkoholický nápoj.
Tis obyčejný roste zejména ve střední a severní Evropě, ve východní Evropě však zcela chybí. Největší evropskou lokalitou tisů je přírodní rezervace Harmanecká tisina mezi Banskou Bystricí a Turčianskými Teplicami. Na rozdíl od jiných jehličnanů jeho kmen neobsahuje pryskyřici. Dřevo se vyznačuje tenkými letokruhy, roste velmi pomalu. Dožívá se dlouhého věku, literární prameny uvádějí 1000, některé dokonce 2000 let! Má červené jádro, které je obtížné, pevné, tvrdé, trvanlivé a velmi elastické. Ve středověku se využívalo k výrobě luků. V současnosti se používá v uměleckém truhlářství.
Tis je nenáročná rostlina vhodná na slunce, do polostínu i do stínu. Vyžaduje propustnou půdu a dobře zvládá sucho. V případě živého plotu vysazujeme 2 – 3 rostliny na 1m. Je plně mrazuvzdorný až do -27 °C. Velmi dobře vynikne i ve květináku na balkoně nebo terase. Pro kompaktní tvar je možné jej stříhat, jakýkoli řez – i do staršího dřeva – snáší výborně a spolehlivě pučí i houstne. Po zásahu do staršího dřeva doporučujeme rostlinu dobře pohnojit. Na jaře zastřihněte dlouhé výhony tak, aby nepřesahovaly přes požadovaný příští tvar a ke konci července ho můžete jemně sestříhat po všech stranách, aby zhoustl.
Borovice kosodřevina
Původní dřevina na území Slovenska.
Je to jehličnatý strom křovitého vzrůstu bez hlavního kořene. Dorůstá výšky 1 až 2 metrů a vyskytuje se převážně v horských oblastech nad horní hranicí lesa, případně v nižších polohách na rašeliništích nebo vrchoviskách. Borovice horská kosodřevina je keř nebo strom s poléhavým kmenem i větvemi, které jsou na konci vystoupavé; listy – jehlice jsou dlouhé 5 až 8 mm, vyrůstají po dvě, opadají po 3 až 9 letech. Květy jsou jednodomé, samčí ve zlatožlutých vejčitých klasech, samičí tmavě červené. Plody jsou koblihy, zamldí vzpřímené, po dozrání ve třetím roce povislá.
